- termín: od 5.4. do 27.4. 2008
- místo: vstupní hala tropického skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji
- otevřeno denně od 9.00 do 18.00
- společná akce Botanické zahrady hlavního města Prahy a Galerie hlavního města Prahy
kurátorka výstavy “Exotičtí motýli”:
Eva Smržová (BZ)
realizace doprovodné výstavy “Na křídlech fantazie”:
Lucie Haškovcová (GHMP), Renata Schmidtová (BZ)
spolupráce:
Hana Kovaříková (BZ)
www.botanicka.cz, www.ghmp.cz
Podrobné odborné informace o skleníku Fata Morgana jsou zde: http://www.botanicka.cz/generate_page.php?page_id=180
Přehlídka výtvarných prací dětí různých věkových kategorií s názvem "Na křídlech fantazie" je koncipována jako doprovodná akce GHMP k výstavě exotických motýlů, kterou připravila Botanická zahrada hlavního města Prahy v monumentálním tropickém skleníku Fata Morgana. Ve vstupní hale vítají návštěvníky nápadité výtvory - pestré výtvarné variace různých barev, tvarů a velikostí na podnětné téma exotičtí motýli. Botanická zahrada poskytla v rámci tohoto projektu zcela zdarma svůj inspirativní prostor výtvarným projevům nejmladších návštěvníků Galerie hlavního města Prahy, což je velkorysé a vstřícné gesto. Do výtvarné akce byly zapojeny tyto školy: MŠ Parléřova, MŠ Národní, MŠ Španělská, ZŠ Hanspaulka a členové výtvarného kroužku Galerie hlavního města Prahy. Výstavu dětských výtvorů doprovází i album s fotodokumentací, zaznamenávající děti přímo během práce na svých originálních ztvárněních tohoto jedinečného tématu. Kromě vlastní nevyčerpatelné fantazie dětí se staly inspirací k jejich tvorbě autentické fotografie motýlů z Afriky, Asie a Ameriky, které BZ k této akci zapůjčila. Během dubna bude možné ve zmíněném obřím skleníku pozorovat velké množství zcela volně se pohybujících živých motýlů právě z těchto oblastí (téměř 50 druhů), kteří se přímo zde, díky vytvoření naprosto ideálních životních podmínek, budou postupně líhnout z více než 4000 kukel…
Záměrně “dekorativní” název “Na křídlech fantazie” je metaforou pro dětskou tvorbu, toto označení zároveň přibližuje také podobu a tvář celé doprovodné výstavy. Podstatou dětského myšlení i jejich tvůrčí činnosti je nespoutanost, svobodomyslnost a neomezená imaginace, která někdy sahá až daleko za hranice pochopitelnosti… K jejich typickým vlastnostem patří hravost, rozpustilost, roztěkanost, energičnost, roztržitost, nevázanost, radost, pocity štěstí, očekávání, naděje, optimismus ale i snadná zranitelnost, křehkost a nevyzpytatelný přetlak emocí… Výsledkem může být nadšení, eruptivnost, hyperaktivní chování, expresivita… S tím adekvátně koresponduje právě samotný motiv motýla - zmíněné atributy totiž evokují podstatné rysy i v jeho chování …
Děti také bývají úžasnými a přesvědčivými mystifikátory… Zajímavou paralelou k jejich bohaté obrazotvornosti a fantazii je i název prostoru, kde je výstava prezentována. Jméno skleníku “Fata Morgana” pochází z označení přírodního jevu – optické iluze v atmosféře -“fata morgána”. Díky teplotní inverzi lze při ní vidět obraz vzdáleného objektu zrcadlícího se ve vzduchu. Jde tedy o zrcadlení, které se v atmosféře projevuje vznikem přímých nebo převrácených zdánlivých obrazů objektů, které se mohou nalézat i za obzorem. Pokřivené zrcadlené předměty se zdají být neskutečné, volně se vznášející ve vzduchu. Pozorovatel – divák může dospět k falešné interpretaci a mylným představám… Jméno je odvozeno od slov “fatum” – latinsky osud a “Morgana le fay” (v překladu víla Morgana, mýtická sestra anglického krále Artuše, která měla kouzelnické nadání a léčitelské schopnosti). V přeneseném významu můžeme toto slovní spojení chápat jako přelud, vidinu, optický klam, vizuální halucinaci, blud, přízrak, mámení… Může způsobit ztrátu orientace, zmatenost, ale i radost, úžas a euforii… Souvisí to i s motivy pro děti velmi příznačnými jako jsou kouzla, magie, pohádky, fantazie, sny… Podobné pocity v návštěvnících může vyvolat i návštěva tropického skleníku Fata Morgana, kde během dubna mohou spatřit obří živé exotické motýly i pestrobarevnou vizuální explozi neživých motýlů – energickou smršť výtvarných prací, vytvořených dětmi právě k této příležitosti… Dětské výtvory inspirované přírodou i vlastní fantazií jsou evidentním příkladem toho, že děti pracují s barvami velice intenzivně. Pozitivní vztah k barevnosti je vyjádřením optimismu, bdělosti ale i iluzí, které stojí v opozici k někdy až příliš daltonickému reálnému vnímání okolního světa dospělými… Tento rozdíl může být chápán jako spor fikce a reality… Bdění versus rezignace, ale zároveň i snění versus vystřízlivění… Pojem “fata morgána” můžeme v nejširším slova smyslu chápat nejen jako zrakový paradox, schizofrenní protismyslnost a “grafický” oxymorón, ale i jako porušení zákonitostí a řádu, ignoraci stereotypů, popření konvencí a pravidel… To je dětem také do jisté míry velmi blízké – jsou rády spontánní a nejraději by se řídily vlastními pravidly, ale přesto se musí učit nejrůznějším konvencím, měly by se snažit udržet pozornost a koncentraci… Na jejich původní přirozenosti je jednou z nejcennějších skutečností nepragmatičnost a přímost.
Pravidelný pohyb motýlích křídel by mohl připomínat mrkání víček lidských očí, ale i zpomalený světelný stroboskop, rytmus permanentního blikání kurzoru na monitoru počítače nebo představu neustálého otvírání a zavírání clony v objektivu fotoaparátu po opakovaném mačkání spouště… Právě stroboskop přivádí diváka k dalšímu zrakovému klamu – prostřednictvím tohoto zařízení se pohyb předmětů jeví jako postupně rozfázovaný nebo výrazně zpomalený. Rychlé a krátké světelné záblesky jsou zdrojem ještě další optické iluze – může se totiž zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečně barevné odstíny, což bylo odhaleno v rámci výzkumů, při nichž se poukázalo na to, že barvy existují pouze v lidské mysli a nejsou vlastností materiálů (tzv. “Fechnerovy barvy”). Takže není vyloučeno, že registrace a identifikace barev je také jen další “fatou morgánou” našeho vizuálního vnímání… Motýlí křídla jsou pokryty taškovitě šupinkami, jejichž lesklé zbarvení je způsobeno lomem světla a společně s pigmenty se tak vytváří nádherná zbarvení, takže do určité míry jde taky o optickou hru přírody s lidským zrakem. V přeneseném slova smyslu by “fatou morgánou” mohly být i typické vlastnosti mnohého hmyzu - mimikry a mimeze - záměrné napodobování, skrývání se, maskování, unikání pozornosti ostatních, splývání s okolím... Možná totiž i ty nejkřiklavější barvy může motýl dokonale utajit, být nenápadný, a tak velmi dobře “sledovat” než “být sledován”…
Podle jednoho z výkladových slovníků symbolů ve výtvarném umění je motýl “symbol duše ve významu životního principu; význam symbolu naznačuje i řecké slovo psyche, shodné jak pro motýla tak duši. Motýl je rovněž světelným symbolem a symbolem hledačství světla (…)”. Tento “tvor vázaný ke květinám a ke světlu” měl během dějin výtvarného umění ještě více významů. Například v římské antice převažoval význam přerodu a obrody, byl také symbolem nesmrtelnosti duše. Křesťanství rozšířilo symbol také o význam prchavosti, přelétavosti, nestálosti, dočasnosti a krátkosti bytí. Paradoxně se zde tedy setkává věčnost versus pomíjivost… Symbol motýla míval i význam zmrtvýchvstání (a také Krista - malý Kristus býval někdy zobrazován s motýlem, který sedí na jeho ruce). Motýl se stal i symbolem fází lidského života. Kukla jako tma a spánek versus narození motýla jako světlo, bdělost a svoboda… Motiv křídel pak významově do jisté míry propojuje námět motýla s motivem ptáka a anděla. Pták, případně ptačí křídla mohou být vykládána jako “symbol vzletu, výšek, obzíravé a vševidoucí síly” – s tím souvisí objektivita, nadhled, specifický úhel pohledu, jedinečná perspektiva z výšky… Anděl bývá interpretován jako představitel dobra a boží posel, zvěstovatel… Křídla a let jsou především symbolem svobody, volnosti, ale i komunikace. Děti si samozřejmě takovýchto konkrétnějších významů vědomy většinou nejsou, ale motiv motýla je jim sympatický a rádi ho výtvarně zpodobňují nejrozmanitějšími způsoby… Pestrost, barevnost i živost je jim blízká… Možnosti ztvárnění tohoto námětu jsou neomezené… Důkazem může být i tato výstava. Její instalace je pojata v rámci daných podmínek tak, aby evokovala “maximalistickou” a expresivní dětskou tvorbu, proto výtvory expandují do nejrůznějších zákoutí a výklenků, na sklo, na zábradlí schodiště… Lze zde vidět nejrůznější techniky především z oblasti kresby a malby… Přehlídka pestrých dekorů připomíná jakýsi “vzorkovník” avantgardních směrů. Práce byly vytvořeny v Galerii hlavního města Prahy.
